29. 3. 2024

17 haléřů pro Rittiga

Pozadí

Masivně mediálně pokrytou kauzu jízdenek DPP (do roku 2019 publikováno celkem 11 995 článků) inicioval spor mezi tehdejším obchodním ředitelem papírny Neograph V. Sittou ml. a tehdejším generálním ředitelem DPP M. Dvořákem a ohledně počtu zachycených padělků jízdenek DP Praha.

Sporu využil i primátor Svoboda, jehož cílem bylo “zničit své rivaly v pražské ODS, soustředěné okolo bývalého primátora Pavla Béma, se kterým byl spojován i Ivo Rittig. Toto úsilí našlo úrodnou půdu u osob koncentrovaných okolo generála Karla Randáka v Nadačním fondu boje proti korupci, který od doby svého odvolání vede válku s tou garniturou ODS, která údajně stála za jeho odvoláním z postu šéfa rozvědky. Randák organizoval diskreditační kampaň proti premiérovi Mirkovi Topolánkovi v kauze toskánské vily nebo zveřejnění odměn bývalé asistentky premiéra Petra Nečase, paní Nagyové, dnes Nečasové. Pomsta dalšímu člověku spojovanému s ODS, Rittigovi, měla být příští v řadě“.

Reportáž L. Landy Nevýhodná smlouva na výrobu jízdenek, brífink NFPK a další Landova reportáž Kauza Předražené jízdenky II. vedly ke změnám ve vedení DPP. Autor reportáže Landa na jednu stranu ignoroval vyjádření tehdejšího místopředsedy představenstva DPP, na druhou však nevyšel vstříc požadavku obou Sittů na celkové vyznění reportáže. Stížnosti na jeho potenciální neobjektivitu byly odmítnuty, resp. ignorovány oběma Radami.

Na reportáže o “předražených jízdenkách” později ČT navázala dalšími, přičemž u vyjímečně zavádějícího pořadu Milionové dědictví byla podána žaloba, která byla v r. 2023 částečně ukončena pravomocným rozsudkem ve prospěch žalobce M. Dvořáka.

Quasi očista DPP

Protikorupční” primátor Svoboda bez souhlasu Rady hl. m. Prahy a bez výběrového řízení zadal prověřování výhodnosti smluv v DPP bývalému “elitnímu” vyšetřovateli Láskovi. Ze tento skutek nebyl obviněn jen proto, že ho dle vyjádření policie “Postihne ho podle očekávání jiný trest” (nestalo se tak, neboť ve stíhání týkající se zakázky Opencard byl později pravomocně zproštěn).

Výsledky tohoto tzv. auditu, na kterém se podíleli i členové Transparency International (stejně jako na domovní prohlídce kanceláří Dopravního podniku) se v DPP nepodařilo dohledat, a to ani na výzvu policie. Hl. město uvažovalo o vymáhání zaplacené částky po primátoru Svobodovi.

Neúspěšní v pátrání po “auditu” byli i zastupitelé Pirátské strany.

V souvislosti s prováděním “auditu” byla na Lásku odborovými organizacemi dopravním podniku podána stížnost na advokátní komoru. “Nové” vedení DPP (kde již “nepracovali žádní darebáci”) také připravilo koncept vlastní stížnosti, nicméně odvahu k jejímu podání, na rozdíl od odborových organizací, nenalezlo.

O vyjádření k tomuto auditu požádalo nové vedení DPP poradenskou firmu KPMG: “Přestože zpráva Mgr. Lásky obsahuje indikaci škod utrpěných DPP, nemůžeme po prostudování předložených dokumentů potvrdit daný odhad případné škody na majetku DPP, pokud nějaká existuje“.

Trestní a soudní řízení

Přípravné řízení a první projednání

Trestní oznámení, které bez vědomí představenstva DPP podal V. Láska (“ve skutečnosti jej ale museli na poslední chvíli překopávat jiní právníci, aby vůbec dávalo smysl“), vyústilo v obvinění osmnácti osob, po šesti letech vyšetřování byla podána obžaloba. DPP si později zadal právní revizi podaného trestního oznámení, na základě které se DPP později odmítl připojit k údajně vzniklé škodě.

Dozor nad vyšetřováním měl A. Borgula z VSZ Praha, mající pověst “aktivistického státního zástupce, paranoicky konstruujícího důkazy, které se před soudem ukázaly jako zcela absurdní“, je stejně jako Láska bývalý exponent Transparency International, na kterého kvůli jeho excesům marně podávala obhajoba návrh na kárnou žalobu.

Během soudního projednávání vyšel najevo nestandardní průběh přípravného řízení. V několika případech totiž došlo k manipulaci se spisem v neprospěch obžalovaných. Spolupracující obžalovaný Kubiska, dle médií označovaný jako “Rittigův účetní“, byl dokonce policií prostřednictvím předem zaslaných otázek připravován na svědeckou výpověď. SZ také ignoroval důkazy, které naznačovaly páchání eventuální daňové trestné činnosti korunního svědka Sitty.

Poté, co DPP oznámil, že neeviduje v souvislosti s žalobou žádnou škodu, neboť dle právního zástupce DP v problematice trestních řízení Mgr. Prchala byla škoda “.. určena na základě nepodložených právních názorů, nikoli na základě znaleckých posudků“, začal Borgula vyvíjel nátlak nejen na právního zástupce poškozeného, ale také na jeho statutární orgán.

První rozsudek a odvolání

Po osmi letech byl vyhlášen první zprošťující výrok, proti kterému se státní zástupce Borgula na místě odvolal. V tisku byl zprošťující výrok nazván “totálním debaklem obžaloby“; obhájce J. Šádkové proces označil za “šlendrián státního zástupce“.

Borgulovo odvolání projednal Vrchní soud Praha, který případ částečně vrátil Městskému soudu k novém projednání.

Druhý rozsudek

Městský soud Praha po provedení důkazů, požadovaných Vrchním soudem (zejména v pořadí již pátý znalecký posudek), opětovně všechny obžalované zprostil viny. Státní zástupce Borgula se opět na místě odvolal. Písemné vyhotovení rozsudku bylo zveřejněno 30.3.2021. Zkušenosti s dosavadním průběhem zhodnotil obžalovaný Ivo Štika v rozhovoru, který pro českou justici připravil Jan Hrbáček.

Druhé odvolání

Vrchní soud po krátkém jednání vyhodnotil nově zpracovaný znalecký posudek, zcela odmítl “revizní posudek” na poslední chvíli předložený SZ Borgulou a 1.9.2021 (po 9 letech, 8 měsících a 23 dnech trvání trestního stíhání) potvrdil druhý zprošťující rozsudek (tedy všechny obžalované zprostil viny).

Předseda odvolacího senátu, JUDr. Vlasák, jednání obžalovaných zhodnotil v rozhovoru pro ČT takto:

„Chápu, že sdělovací prostředky může iritovat skutečnost, že 17 haléřů z jedné jízdenky odjíždělo někam do Karibiku. Ovšem nebylo to na úkor dopravního podniku, ale na úkor zisku společnosti Neograph, která se dost značné části zisku vzdala ve prospěch zprostředkovatele, který jí dohodil velice lukrativní, prestižní obchod,“ vysvětlil novinářům Vlasák. Podotkl, že zakázka Neographu otevřela dveře na mezinárodní trh.

Soudce také připomněl, že za vedením DPP přišla policie s tím, že dříve používané jízdenky jsou cílem padělatelů. „Dopravnímu podniku hrozila velká škoda, pokud by na to nereagoval. Naopak se projevili v tomto směru jako řádní hospodáři,“ řekl o manažerech a jejich záměru objednat nové jízdní doklady.”

Dovolání VSZ Praha

26.10.2021 požádal dozorující SZ Borgula NSZ Stříže o podání dovolání. 10.11.2021 byla zveřejněna zpráva, že tomuto návrhu NSZ nevyhověl, neboť nebyly splněny zákonné podmínky. Po zhruba 10 letech tak kauza dospěla k definitivnímu zproštění všech obžalovaných.

Ústavní stížnost DPP

Stížnost byla DPP podána 6.12.2021 (zřejmě bez řádného zplnomocnění zástupce DPP, neboť orgány nestihly v termínu plnou moc podepsat).

20.12.2021 Ústavní soud tuto zcela neopodstatněnou stížnost odmítl, přičemž stejně jako předseda VS Praha znova poukázal na to, že DPP nebyl oprávněn ani podávat odvolání proti výroku soudu o nevině všech obžalovaných.

Opus Magnum

Absenci faktických důkazů týkajících se tvrzených skutků, se státní zástupce pokusil nahradit úvahami a spekulacemi, vycházeje z výpovědi pečlivě vybraného a předem připraveného spolupracujícího obviněného (č. l. 18977 a 18985), pozměněných dokumentů odcizených spolupracujícím obviněným (č. l. 18191, 18263) a ekonomickou realitou nepodložených dedukcí a představ spolupracujícího obviněného[1].

OČTŘ a státní zástupce zcela pominuli absenci zdrojového trestného činu, veškeré důkazní návrhy obhajoby, spis byl podle opakovaných vyjádření předsedy odvolacího senátu „zaplevelen[2]“ důkazy, které se vztahují pouze k tzv. legalizaci, přičemž je zcela zjevné, že bez existence zdrojového trestného činu se nelze dopustit ani trestného činu legalizace výnosů z trestné činnosti.

Jediným důkazním prostředkem ohledně vzniklé škody, který byl státní zástupce schopen během 1477 dnů trvajícího přípravného řízení zajistit, byl znalecký posudek, jehož naprostou nepoužitelnost[3] konstatoval jak Městský soud, tak Vrchní soud v Praze.

  • Soud po přezkoumání posudku a osobním výslechu znalce u hlavního líčení dospěl jednoznačně k závěru, že znalcem vypracovaný posudek nemůže být použit pro zjištění výše event. škody.“[4]
  • „… státní zástupce byl z pana Juráně poněkud nešťastný, protože během hlavního líčení požádal[5], jestli by Juráň mohl doplnit svůj znalecký posudek a odstranit ty nesmysly, které tam jsou. Prosím vás, to je stejný, jako kdyby obhájce navrhl po výslechu svědka, ať mu dám ještě příště možnost, že se to lépe naučí. Ten důkaz byl proveden a neobstál. Je nepoužitelný.“[6]

Nad postupem státního zástupce vyslovil údiv i odvolací senát VS Praha, když při ústním zdůvodnění svého usnesení dne 30.6.2020 popisuje jeho účelový postup, kterým byla založena příslušnost Městského soudu v Praze.[7]

Odškodnění

1.3.2022 uplynula lhůta pro podání žádosti o odškodnění za nespravedlivě vedené trestní stíhání. Korunní svědek jízdenkového případu, V. Sitta ml., byl počátkem roku 2022 pravomocně odškodněn, když obdržel ekvivalent 7000,- Kč za každý měsíc stíhání v kauze tunelování firmy jeho otce.

Redigovaný text výzvy k odškodnění jednoho z hlavních aktérů kauzy naleznete zde.

Omluvný dopis ministerstva spravedlnosti je k vidění zde; 78,- Kč za den je částka, která podle ministerstva dostatečně kompenzuje 10 let ztraceného života.

Zážitky z trestního stíhání jsou zachyceny v kapitole “zakázané” knihy Zločiny beze zbraní II. Moderátor Jan Hrbáček a pravomocně zproštěný bývalý ekonomický ředitel DPP Praha hovoří o některých zajímavých aspektech kauzy 17 haléřů pro Rittiga, která zaměstnávala česká média v letech 2011-2021 v doplňujícím podcastu.

Pravda, láska a zprošťující rozsudek

loader-icon

Aktivistka, advokátka a politička Hana Kordová Marvanová svým vyjádřením na twitteru z 27.10.2021  opětovně předvedla svůj respekt k pravomocným rozsudkům, když uvedla: "Zproštění obžaloby v kauze předražených jízdenek je ostudné".

Toto tvrzení obratem stáhla, nicméně díky jejímu nátlaku na vedení DPP byla vypracována nesmyslná stížnost k Ústavnímu soudu, kdy údajně mělo dojít k poškození práva DPP na spravedlivý proces, a to kvůli nemoci jedné z členek odvolacího senátu VS (ta byla dle pravidel VS nahrazena soudkyní ze senátu jiného). Marvanová trvala na tiskové konferenci, kde chtěla tuto stížnost využít pro své zviditelnění. DPP vědom si své neudržitelné pozice nakonec tiskovou konferenci zrušil.

Ve své ničím nepodložené kritice rozhodnutí soudů na twitteru pokračovala (evidentně kvůli absenci vlastních témat do senátních voleb, kde kandiduje) i po zveřejnění první informace o "odškodnění" pro M. Dvořáka 29.8.2022.

Lživá tvrzení Marvanové jsou evidentně v příkrém rozporu se závěry rozsudku jak Městského, tak i Vrchního soudu.

Autor tzv. auditu" v DPP Láska, který ve své skupině neměl ani znalce, ani auditory, již v r. 2014 kritizoval znalecký ústav, který pro DPP vyhotovil posudek ohledně způsobené škody. Na rozdíl od znalců obžaloby však Equita Consulting všechny své posudky před oběma soudními instancemi obhájila.

Podobně jako Marvanová, také autor trestního oznámení Láska kritizoval rozsudek Vrchního soudu Praha, když se v titulku článku HN zamýšlel  nad tím, "Jak soud vybruslí z toho, že nepřipustil v kauze dopravního podniku odposlechy" (titulek článku byl později autorem změněn na "Čekám, jak soudce vysvětlí, že v kauze dopravního podniku změnil názor a už podle něj nejde o tunelování").

"Neúspěch žalobců v takzvané jízdenkové kauze leží šéfce Vrchního státního zastupitelství Lence Bradáčové zjevně hodně v žaludku. V médiích už vyjádřila nesouhlas s rozhodováním soudů v případu, který se točil zejména kolem provize 17 haléřů za každou vyrobenou jízdenku do daňového ráje. K případu se Bradáčová vrátila v neděli v Otázkách Václava Moravce a věnovala se mimo jiné znaleckým posudkům, které v popisovaném případu sehrály předůležitou roli. Vystoupení žalobkyně bohužel zavání manipulací s reálným dějem a klene se až do polohy vyslovených nepravd."

"Lenka Bradáčová pracovala ve svém televizním vystoupení", dne 18.9.2022 v pořadu Otázky V. Moravce, "nevědomky, nebo v horším případě záměrně, s informacemi, které jsou v příkrém rozporu s reálným dějem.", když mj. tvrdila, že posudek, který její podřízený Borgula zadal v rozporu s platnou legislativou, a který soud 1. stupně neměl k dispozici, a k tomuto posudku nepřihlédl, zkonstatoval ho bez dalšího a v samotném rozsudku se neobjevil.

Toto bezprecedentní vyjádření k pravomocně rozhodnuté věci však není ojedinělé.

V rozhovoru, vedeném spřáteleným novinářem (M. Shabu), na otázku "Jaké kauzy, které jste třeba nedotáhla do konce, vás nejvíce mrzí?" odpovídá
"Určitě to bude kauza pražského dopravního podniku a jízdenek, o které si myslím, že jsme obstarali dostatečné množství důkazů, aby alespoň v části té kauzy bylo rozhodnuto odsuzujícím rozhodnutím."

Dále uvádí, že má "na hodnocení důkazů jiný názor" než nalézací i odvolací senát a posléze sděluje, že "...kauze jsme se věnovali velmi intenzivně, probíhala tam spolupráce se švýcarskými justičními orgány, které nám předaly velké množství důkazů a tyto důkazy se před soudem téměř neprojednávaly. Rozsah kauzy byl podle mě mnohem širší, než jak to proběhlo u soudu. To mě mrzí."

V magazínu Univerzity Karlovy - článku Kauzy musíte vysvětlit, jinak ztratíte důvěru ze 14.11.2022 na otázku "Je nějaký případ, kterým jste se jako státní zástupkyně zabývala a který vám nedá spát?" odpovídá: "Z poslední doby jde o kauzu pražského dopravního podniku, u níž mám velké pochybnosti o obsahu rozhodnutí (jedná se o takzvaně jízdenkovou kauzu, ve které byli zproštěni obvinění z obcházení zákona o veřejných zakázkách exšéf dopravního podniku Martin Dvořák, lobbista Ivo Rittig a dalších deset osob, pozn. red.)."

 

 

V lednu 2023 se proti rozsudku vymezila také manželka dvojnásobného spolupracujícího obžalovaného Kubisky (sponzor Šlachtovy strany Přísaha, jeho manželka je místopředsedkyní), když označila výplatu "odškodného" (kdy většinu tvoří částečně proplacené náklady na obhajobu) pro I. Rittiga jako facku do tváře spravedlnosti i Kubiskovic rodiny.

Všechna tato vyjádření paradoxně vylepšují situaci žalobců vůči státu - v řízeních o odškodnění za jízdenkovou kauzu.

Osoby a obsazení

Borgula

Tvrzení státního zástupce v obžalobě, odvolání i během provádění důkazů často neměla žádnou oporu v důkazech, shromážděných ve spisu. K účelové dezinterpretaci faktů státním zástupcem se, kromě písemných podání, během soudního jednání vyjádřil i jeden z obžalovaných, který v závěrečné řeči zhodnotil důkazní situaci obžaloby termínem obhajoby “Vysílání Rádia Jerevan”.

Kubiska

Hlavním aktérem kauzy byl, kromě Sitty ml., “Rittigův nepříjemný svědek” Jaroslav Kubiska, který stejně jako V. Sitta obdržel od Nadačního Fondu Proti Korupci finanční kompenzaci. Posloužil Vrchnímu státnímu zastupitelství jako spolupracující obžalovaný také v kauze Oleo Chemical, kde byl (stejně jako I. Rittig) pravomocně osvobozen. Opakovaným zproštěním byl Kubiska těžce frustrován, jak se můžete přesvědčit ukázkami z jeho komunikace na twitteru.

Ze soudních protokolů vyplývá, jaké informace měl a mohl mít Kubiska k dispozici, resp. to, že šlo o “kuloárové řeči” v kuchyňce u kávy. O věrohodnosti spolupracujícího obžalovaného si můžete udělat obrázek mj. z jeho druhé závěrečné řeči. Kromě senátu v kauze jízdenek vyjádřil pochybnosti k osobě Kubiska také soud v kauze Oleo.

Poté, co se v médiích objevila zpráva o “odškodnění pro Rittiga“, místopředsedkyně Přísahy Kubisková, podobně jako H. Marvanová a spol., neváhala vyjádřit svůj názor na pravomocný rozsudek v jízdenkové kauze. Své rozhořčení nad tím, že její manžel nebyl, jako náš nejznámější whistleblower, odsouzen, dále rozvíjí v diskusi pod příspěvkem. Kopie emailu adresovaného Kubiskové, týkající se tvrzení v rozporu se závěry obou senátů, zaslaná správci serveru, zůstala bez reakce.

V. Sitta ml.

Svědek Sitta ml., který ve svých mediálních prohlášeních popíral svoji účast na přípravě smlouvy s DPP i jakoukoliv povědomost o provizní smlouvě, byl při její přípravě aktivní již od léta 2007.

Soud jeho jednání zhodnotil takto:

  • “… nejpozději v dubnu roku 2008 prokazatelně znali přesnou rentabilitu zakázky včetně konkrétní ziskovosti. Proti zprostředkovatelské/provizní smlouvě však veřejně vystoupili až v roce 2011. … Z výše uvedeného plyne, že výpovědi obou těchto svědků nemohl nalézací soud vzít za pramen skutkových zjištění, neboť je vysoce pravděpodobné, že oba svědci hráli v rozhodné době a hrají doposud svojí vlastní hru a jejich poměr k věci i k osobám některých obžalovaných je deformován jejich vlastními zájmy.”

Jednání Sitty ml. při působení ve spol. Neograph je poněkud v rozporu s propagačním videem, které natočil pro Janečkův protikorupční fond.

Kubiska i oba Sittové byli soudem označeni za nevěrohodné svědky:

  • Je tedy nade vší pochybnost zřejmé, že svědek při prvním výslechu nemluvil před soudem pravdu
  • výpověď hodnotí “… v podstatných momentech důležitých pro rozhodnutí soudu jako nepravdivou“.
Poznámky

[1]máme za to, že je jednoznačně prokázáno, že tohle byl jeden z těch kávových keců, který nemá reálný podklad“, jedno z tvrzení obž. J. Kubisky, zhodnoceno JUDR. Vlasákem, 36:40 min. záznamu, 30.6.2020

[2] 21. minuta zvukového záznamu, zdůvodnění usnesení VS Praha, 1.9.2021, JUDr. Vlasák

[3] Tento posudek do výpočtů zahrnul i produkty, které se nevztahují k jízdním dokladům, mj. toaletní papír. Příloha spisu č. 17, č. l. 45.

[4] Bod 524 rozsudku MS Praha, 47 T7/2017 359, str. 168

[5]  č. l. 21005

[6] 40. minuta zvukového záznamu, odvolací řízení VS Praha, 30.6.2020

[7]k právní kvalifikaci obžaloby, kdy byla zvolena příslušnost krajského soudu v Praze: ve všech 3 bodech byla služba poskytnuta, stejně jako dodány jízdenky… jakápak zpronevěra“, 45. min. záznamu

Vybrané dokumenty

loader-icon

Pravomocné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze
 
error: Alert: Content selection is disabled!!